Kdy použití zbraně k obraně není trestným činem, neříká zákon o zbraních. Podmínky stanoví trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., dále TZ), a to stejně pro každého, se zbraní i bez ní. Tato kapitola vysvětluje, jak zákon a soudy takové situace posuzují. Zda byly podmínky v konkrétním případě splněny, vždy posuzuje policie, státní zástupce a soud podle všech okolností. Zkratka ZoZS znamená zákon č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu, a KŘP krajské ředitelství policie.
Co říká zákon
Právo bránit se i se zbraní zaručuje Listina základních práv a svobod: „Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.“ (čl. 6 odst. 4, v tomto znění od 1. 10. 2021). Podmínky stanoví dvě ustanovení trestního zákoníku. Tady je jejich přesné znění:
§ 29 TZ – Nutná obrana
(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem.
(2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
§ 28 TZ – Krajní nouze
(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem.
(2) Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.
Zdroj: trestní zákoník, aktuální znění od 1. 1. 2026 (zakonyprolidi.cz).
Co tyto pojmy znamenají:
- Čin jinak trestný je jednání, které by za jiných okolností bylo trestným činem, třeba ublížení na zdraví.
- Zájem chráněný trestním zákonem je například život, zdraví, svoboda nebo majetek. Zákon mluví obecně o jakémkoli takovém zájmu.
- Přímo hrozící nebo trvající útok znamená, že útok bezprostředně hrozí nebo právě probíhá. Obrana dřív, než útok přímo hrozí, nebo až po jeho skončení nutnou obranou není (§ 29 odst. 1).
Obě ustanovení se v roce 2026 nezměnila. Návrhy na zvláštní pravidla pro obranu v obydlí nebo na „shovívavost v případě excesu z nutné obrany“ neprošly. Pozměňovací návrh s tímto obsahem Sněmovna v roce 2025 odmítla poměrem 16:138 (Zbrojnice.com). Vládní program slibuje jen „jasné a spravedlivé nastavení pravidel nutné obrany“ (Česká justice). Stav ověřen k 3. 11. 2026.
Nutná obrana a krajní nouze vylučují i odpovědnost za přestupek (zákon č. 250/2016 Sb., § 24 a 25).
Rozdíl v jedné tabulce
| Nutná obrana (§ 29 TZ) | Krajní nouze (§ 28 TZ) | |
|---|---|---|
| Před čím | přímo hrozící nebo trvající útok člověka, i pomocí poštvaného psa | jakékoli přímo hrozící nebezpečí: živel, porucha techniky, zvíře, ale i jiné |
| Komu vzniká újma | jen útočníkovi | komukoli, i nezúčastněnému |
| Musím utéct nebo zkusit jinou cestu? | ne | ano, pokud to za daných okolností jde |
| Hranice | obrana nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku; smí být silnější než útok | způsobený následek nesmí být zřejmě stejně závažný nebo závažnější než ten, který hrozil; nejde o krajní nouzi, pokud jste byli povinni nebezpečí snášet |
| Po výstřelu | neprodleně ohlásit policii | totéž |
Zdroje k tabulce: § 28 a 29 TZ; § 11 odst. 1 písm. b) bod 3 ZoZS; odborné články na epravo.cz (Lebdušková a Netáhlo, 2022; Tomášek, 2016; Vlasák, 2024).
Povinnost nebezpečí snášet může mít například hasič při zásahu.
Co soudy rozumějí pod „zcela zjevně nepřiměřená“
Podle judikatury je hranice nutné obrany posunutá ve prospěch toho, kdo se brání. Ukazují to tato rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS):
- 5 Tdo 162/2007: to, že obránce neutekl a aktivně se bránil, samo o sobě překročení mezí obrany nezakládá.
- 7 Tdo 461/2004: obránce smí použít „i podstatně důraznějšího prostředku“ než útočník a způsobit „citelně závažnější následek, než jaký hrozil“. Zbraň proti neozbrojenému útočníkovi proto sama o sobě nepřiměřená není.
- 7 Tdo 525/2023: přiměřenost se posuzuje „podle poznatků a úsudku bránícího se“, včetně jeho strachu.
- 6 Tdo 89/2022: nutná obrana je vyloučena jen tam, kde je nepoměr mezi útokem a reakcí „naprosto výrazný“.
Rozhodnutí citujeme podle odborného článku (Vlasák, epravo.cz, 2024). Jejich plné znění jsme neověřovali.
Zjednodušeně: obrana nemusí být stejně silná jako útok. Za nepřiměřenou ji soudy považují až tehdy, když je na první pohled úplně mimo poměr ke způsobu útoku. Každý případ se ale posuzuje jednotlivě.
Modelové situace
Následující situace jsou zjednodušené. Ukazují, jak zákon a soudy obvykle uvažují. Nejsou návodem k jednání. Skutečný případ se vždy posuzuje podle všech okolností.
1. Útočník s nožem se k vám blíží a hrozí, že vás bodne
Zpravidla nutná obrana. Útok přímo hrozí. Nemusíte utíkat (NS 5 Tdo 162/2007) a obrana smí být silnější než útok (NS 7 Tdo 461/2004). Nesmí ale být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku (§ 29 odst. 2 TZ). Po výstřelu platí povinnosti z části Po výstřelu.
2. Majitel na vás poštve psa
Zpravidla nutná obrana. Poštvaný pes je nástrojem útočníka, obrana proti němu se proto posuzuje jako obrana proti útoku člověka. Utíkat nemusíte (Tomášek, epravo.cz). Obrana ale nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku (§ 29 odst. 2 TZ).
3. Na procházce na vás zaútočí cizí pes bez doprovodu
Krajní nouze, ale jen s podmínkami. Musí platit všechno najednou: pes skutečně útočí nebo útok přímo hrozí, nebezpečí nešlo za daných okolností jinak odvrátit (třeba ustoupit nebo se ukrýt) a způsobený následek není zřejmě stejně závažný nebo závažnější (§ 28 odst. 2 TZ). Zákon na ochranu zvířat uznává jako důvod k usmrcení zvířete „bezprostřední ohrožení člověka zvířetem“ (zákon č. 246/1992 Sb., § 5 odst. 2 písm. c)). Výstřel v krajní nouzi musíte ohlásit policii (§ 11 odst. 1 písm. b) bod 3 ZoZS).
4. Pes volně pobíhá v lese a nikoho neohrožuje
Žádné právo střílet. Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře (zákon č. 246/1992 Sb., § 5 odst. 1). Pes, který jen volně pobíhá, ke střelbě neopravňuje. Toulavé psy, kteří v honitbě pronásledují zvěř, smí za zákonných podmínek usmrcovat jen myslivecká stráž (zákon č. 449/2001 Sb., § 14 odst. 1 písm. e)). Střílet navíc smíte jen tam, kde vás k tomu zákon opravňuje (§ 11 odst. 1 písm. c), § 59 odst. 1 ZoZS).
Sněmovna projednává návrh nového trestného činu usmrcení psa nebo kočky ze zavrženíhodné pohnutky s navrhovanou účinností od 1. 1. 2027. K 3. 11. 2026 byl po druhém čtení (psp.cz, sněmovní tisk 173).
5. Zloději utíkají nebo odjíždějí s vašimi věcmi a vy po nich střílíte
Typická chyba. V kauze Bašta vystřelil provozovatel výkupny z lovecké brokovnice po odjíždějícím autě zlodějů a zranil dva lidi. Soudy shledaly jeho obranu nepřiměřenou a odsoudily ho. Nejvyšší soud navíc uvedl, že prostá krádež majetku nezakládá „silné rozrušení“, které by vedlo k mírnějšímu posouzení činu jako zabití. Zdroj je zpravodajský článek bez spisové značky (TN.cz, 2011).
6. Varovný výstřel do vzduchu
Zákon ho nevyžaduje ani nezakazuje. U nutné obrany obránce nemusí začínat mírnějším prostředkem (Lebdušková a Netáhlo, epravo.cz). Vystřelená střela ale někam dopadne a může ohrozit jiné lidi. I varovný výstřel je podle výkladu „použití zbraně k ostré střelbě“, které musíte neprodleně ohlásit policii (§ 11 odst. 1 písm. b) bod 3 ZoZS; stanovisko MV ČR z roku 2014 ke starému zákonu).
Omyl a exces
Mylná domněnka útoku (putativní obrana). Trestní zákoník říká: „Kdo při spáchání činu mylně předpokládá skutkovou okolnost, která vylučuje jeho protiprávnost, nejedná úmyslně; tím není dotčena odpovědnost za trestný čin spáchaný z nedbalosti.“ (§ 18 odst. 4 TZ). Kdo se tedy mylně domnívá, že je napaden, nejedná úmyslně. Může ale odpovídat za trestný čin z nedbalosti, typicky když se omylu mohl při náležité opatrnosti vyhnout.
Příklad z praxe je kauza Bojku. Policejní zásahová jednotka ráno vnikala beranidlem do domu muže, který nebyl podezřelý. Ten se domníval, že jde o útok zločinců, vystřelil zavřenými dveřmi a zasáhl policistu. Ústavní soud (I. ÚS 3235/15) uvedl, že násilné vnikání do obydlí už je přímo hrozící útok a obránce nemusí čekat, až vetřelec vnikne dovnitř. Situaci je podle něj třeba hodnotit očima vyděšeného obránce. Protože se muž mylně domníval, že čelí protiprávnímu útoku, byl podle Ústavního soudu vyloučen úmysl (§ 18 odst. 4 TZ). Muž přesto strávil ve vězení přes dva roky. Citujeme podle odborného článku (Brandejský, epravo.cz, 2026).
Překročení mezí obrany (exces). Kdo meze nutné obrany nebo krajní nouze překročí, trestný čin spáchá. Rozlišují se dva druhy:
- intenzivní exces – obrana je příliš silná, tedy zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku,
- extenzivní exces – obrana přijde příliš brzy, nebo až po skončení útoku. Typicky jde o střelbu na útočníka, který už leží odzbrojený nebo utíká. Útok už netrvá, takže nejde o nutnou obranu (§ 29 odst. 1 TZ).
Soud k excesu přihlédne jako k polehčující okolnosti (§ 41 písm. g) TZ) a může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby (§ 58 odst. 9 TZ).
Zabití. Kdo jiného úmyslně usmrtí „v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli“, může být potrestán za zabití místo vraždy, a to odnětím svobody na 3 až 10 let (§ 141 odst. 1 TZ). Prostá krádež ale podle kauzy Bašta takové rozrušení nezakládá (situace 5).
Pozor na třetí osoby. Kdyby střela zasáhla kolemjdoucího, odborníci se neshodnou, jak takovou újmu posoudit. Podle odborného článku lhostejnost k životu a zdraví třetích osob obvykle vede k závěru, že obrana byla nepřiměřená (Gawron, Advokátní deník, 2022).
Po výstřelu
Každý, kdo použije zbraň k ostré střelbě v krajní nouzi nebo nutné obraně, musí to neprodleně ohlásit policii (§ 11 odst. 1 písm. b) bod 3 ZoZS). Platí to pro každého, nejen pro držitele zbrojního oprávnění. Za nesplnění hrozí pokuta až 30 000 Kč (§ 142 ZoZS).
- Podle stanoviska MV ke starému zákonu se povinnost týká i varovného výstřelu a střelby na zvíře. Pouhá hrozba zbraní ohlášení nepodléhá (MV ČR, 2014). Nové stanovisko k zákonu č. 90/2024 Sb. jsme nenašli, jde proto o výklad.
- Co přesně znamená „neprodleně“, zákon v hodinách ani dnech neříká.
Postup po použití zbraně lze shrnout takto (jde o výklad, ne o oficiální návod):
- Zajistěte sebe a zbraň.
- Volejte policii na 158 nebo tísňovou linku 112. Podle výkladu můžete tímto hovorem zároveň ohlásit střelbu. Potřebuje-li někdo lékařskou pomoc, záchrannou službu zavoláte na 155 nebo přes 112.
- Poskytněte první pomoc, pokud to jde bez nebezpečí pro vás nebo jiné. Kdo potřebnou pomoc neposkytne, ač to mohl udělat bez nebezpečí, hrozí mu odnětí svobody až na 2 roky (§ 150 odst. 1 TZ).
- Na výzvu policie předložte zbraň a podrobte se vyšetření na alkohol nebo jiné návykové látky (§ 11 odst. 1 písm. a), f) ZoZS).
- Před podrobnou výpovědí zvažte poradu s advokátem.
Co může následovat. Policista může zbraň na místě zadržet, je-li to nezbytné (§ 122 ZoZS). Když je zahájeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin, může KŘP rozhodnout o zajištění zbraně (§ 123 odst. 1 písm. a) ZoZS) a po tuto dobu pozastavit i zbrojní oprávnění (§ 21 odst. 1 písm. a) ZoZS). Může se to stát i tehdy, když se čin nakonec posoudí jako nutná obrana. Odvolání proti těmto rozhodnutím nemá odkladný účinek, rozhodnutí tedy platí hned (§ 21 odst. 2, § 123 odst. 2 ZoZS). Jakmile důvody pominou, KŘP zbraň vrátí (§ 124 odst. 1 ZoZS).
Tato kapitola vysvětluje obecná pravidla. Není to právní rada — v konkrétní situaci se obraťte na advokáta.